úterý 27. května 2014

Český scrapbooking - cesta je cíl.

Moc se mi líbí cesta a směr, kterým se ubírá český scrapbooking.

Ano, jsme pozadu, protože drtivá většina scrapbookového sortimentu se vyrábí resp. designuje v USA, dále ve Velké Británii, Austrálii a k prodeji do Evropy dochází až s odstupem jisté doby, tudíž se k nám novinky dostávají se zpožděním. Ale co? Nám to zase až tak nevadí. Jak řekl Elvis Presley: "V životě je důležité mít pro co žít, mít koho milovat a mít se na co těšit." A myslím si, že přesně tohle my, scrapženy, děláme.
Všechny odnože (divné slovo) scrapbookingu u nás mají pěkně nakročeno.
Tvorba přáníček (cardmaking) - i u nás máme hvězdy, jejichž díla jsou nedostižná, například Pona a její kolorovaná razítka Magnolia. Malý zázrak. My co neumíme, jen tiše vzdycháme.
A pro další příklady stačí zabrousit do nejrůznějších galerií - kam se na nás hrabou Američanky. Umíme přání jak zdobená, tak jednoduchá (ve smyslu clean and simple).

Tvorba velkých scrapbookových stránek - třicítek (12")
Je to šílené, dělat stránku pro jednu fotku, nazdobit ji a uložit do alba, které je příšerně neskladné a těžké. Ano! Protože ta jedna jediná fotka, které jsme věnovali ten nádherný velký prostor, je pro nás něčím výjimečná; nechceme, aby zapadla, nechceme na ni zapomenout. V počítači je všem fotkám dobře - dokud se nenávratně nerozbije harddisk :-) . A kdo z nás si prohlíží pravidelně fotky z minulosti, jsou-li v počítači a ne v albu? Když řeknu, že nikdo, nebudu daleko od pravdy.
Naše třicítkové stránky se pohybují ve spektru od clean and simple přes old-time (nebo vintage, chcete-li) až po mixed media. Nádhera! Osobně vidím výhodu v tom, že pořád ještě upřednostňujeme fotografii před zdobením, což je v zahraničí mnohdy přesně naopak.
Kdybych měla uvést konkrétní příklady stránek našich šikovných scrap-žen, asi bych se samými odkazy odkázala někam...do věčných lovišť. Tak dlouhá by byla řada jmen, protože v našich galeriích JE na co koukat. A kdo tvrdí že ne - prosím - otevřete oči nebo si pořiďte lepší brýle.

Mixed media
Ach, nemůžu si nevzdychnout, protože ty skvosty co vznikají na třicítkových papírech, visačkách, kartičkách pro PL (!) a také ve formě Art-journalu (omlouvám se, jestli jsem to napsala špatně) jsou prostě....
Úžasné.

Project Life
Nic před námi nezůstane v bezpečí. Jsme scrap-ženy, ve většině případů matky (a vícematky) a spojení lásky k rodině (resp. partnerovi), fotografovací obsese a tvořivosti - to je přesně PL. Kronika našeho milovaného života, jejíž tvorba nám dává zabrat. A nutno říci, že i rodinným pokladnám.
Jsme tak šikovné! A tvoříme zuřivě a neúnavně i přesto, že nemáme takové zásoby materiálu či vybavení jako naše zaoceánské kolegyně. A stejně se jim v klidu vyrovnáme.

A z čeho jsem ještě nadšená? Že jsme vzali věc do svých rukou - máme českého výrobce scrapbookových i PLkových razítek (KETA a Papero Amo), máme své PLkové sady karet v češtině (Aktijka - Hurá Papír a KETA, Papero Amo), máme obrovskou zásobárnu materiálu pro PL (Hurá Papír, Pretty Papers a další).
Ještě tak najít výrobce acid- a lignin free papíru. Potenciální umělecké návrháře bychom tu rozhodně našli v pěkně hojném množství.

Pokud jsem se někoho dotkla, někoho nezmínila nebo někoho neprávem zmínila dvakrát či omylem, omlouvám se. Kdo nechce být zmíněn, ať se prosím ozve. A vy ostatní, kdo budete číst, myslete si co chcete a klidně mi to sem napište. Já si také budu myslet svoje :-)

Mějte krásnou noc - je 0:26 hod., 27.5. 2014.

Limetka

neděle 18. května 2014

Minialbum pro babičku k narozeninám

Manželova babička se chystala oslavit 85. narozeniny v kruhu své velmi široké rodiny (6 dětí a jejích rodiny, vnoučata, pravnoučata,...). S manželem jsme se radili, čím ji obdarujeme, protože jak víme, lidé v tomto moudrém věku mají všechno a něco dokonce i víckrát (třeba moje babička má snad všechno na světě a k tomu ještě slušnou kolonii molů, kteří jí o to pečují). Shodli jsme se na jednoduchém minialbu. Díky nějaké šťastné hvězdě jsem týden předtím koupila ve výtvarných potřebách pěkný základ na album - desky z kartónu a listy také z kartónu, jenže měkčího, velikost asi 17x17 cm. A svázané kovovou kroužkovou vazbou.
Stránky jsem chtěla hodně jednoduché - jednak aby bylo rychlé, jednak aby moc nestálo a jednak aby ze stránek zbytečně nic moc neopadávalo - stránky samozřejmě nebudou kryté kapsou jako klasických alb.
Vzhledem k tomu, že jde o holčičí album, zvolila jsem jako nosnou sadu papírů Springtime od Echo Park, kterou jsem si šetřila hrozně dlouho.
Album je ve výsledku hodně minimalistické.
A jak se babičce líbilo? No....jak bych to řekla...bylo pro mě těžké se s ním rozloučit. Babička proto dostala zarámovanou společnou fotku holčiček (fotka na stránce Ledňáčci) a myslím, že byla spokojená. Album by určitě někde leželo ve skříni, ale rámeček, ten se musí vystavit :-).










Díky za nakouknutí.
Limetka

Jak využít tuš a anilinové barvy při scrapbookingu a při Project Life

Nedávno jsem cosi hledala v šuplíku a padlo mi do ruky pouzdro, ve kterém mám uloženou lahvičku s černou tuší.  Ležela tam zapomenutá, neměla jsem ji v ruce nejméně 10 let, a byla jsem zvědavá, jestli už je vyschlá. Nebyla.

Vyráběla jsem zrovna minialbum pro babičku k narozeninám a tak mě napadlo, že bych si mohla s jednou stránkou pěkně pohrát. 
Nadšená výsledkem jsem vzala do ruky i anilinové a vodové barvy a pustila jsem se do výroby kartiček pro PL.
Bavilo mě to a odteď budu mít tuš pořád po ruce. Je totiž pro scrapbooking ideální.
Tuš se používá pro grafickou techniku zvanou perokresba. Kreslit můžeme špejlí a redisperem s násadkou. Redispero je kovový hrot, který se zastrčí do násadky a díky různým špičkám můžeme nakreslit různě tlustou/tenkou čáru.  Obojí koupíte v papírnictví nebo ve výtvarných potřebách a moc to nestojí. Píše se s tím stejně jako s plnicím perem, akorát se to musí častěji namáčet. Kaněk se bát nemusíte – pero po namočení prostě otřete o lahvičku a přebytečná kapalina steče.

A proč je vlastně tuš ideální? Protože je voděodolná (i na oblečení) – nevadí jí anilinky, vodové barvy ani akvarelové pastelky. Proto chcete-li si vyrábět vlastní barevné kartičky do Project Life nebo scrapbookovou stránku a využít při tom třeba doodling a vybarvit ho, nemusíte se omezovat jen na fix či gelové pero a pastelky.
Použila jsem horkovzdušnou pistoli, anilinové barvy, vodové barvy (ne základní, ale s více barvami), měkký štětec, tuš a akvarelový papír.
K papíru se vrátím - pro hraní si s barvami je vhodný akvarelový papír, protože nežmolkuje a jeho struktura umožňuje lepší zapouštění barev do sebe. Nejlepší je vyzkoušet jak se chovají různé papíry, které máte po ruce, abyste měli jistotu. Použijte papíry vyšší gramáže. Na obrázku akvarelový papír.

Nejprve jsem natřela kartičku vodou, aby se mi barvy dobře zapouštěly o sebe. V této fázi se mokrý papír zkroutí. Začala jsem nanášet anilinové barvy, přidávala vodu, a když jsem byla spokojená s výsledkem, sušila jsem pistolí. Ještě horký papír jsem v ruce narovnala a pak ho zatížila knihou. Když byl papír hodně zkroucený a zprohýbaný, otočila jsem kartičku a zadní stranu navlhčila několika tahy štětce a opět vysušila pistolí. Ale jak jsem zjistila, i na mírně vlnitý papír tiskárna bez problémů tiskne a co víc, po zasunutí do kapsy není nic vidět.

Vodním štětcem nebo mini-sprejem s vodou můžete vytvářet další efekty – podobně jako při práci s Distress inkousty.
Hotové kartičky jsem dokreslila tuší a použila jsem si razítka Aladine s černým inkoustem Versafine. Nakonec jsem natiskla text.
Na anilinkách se mi líbí, jak jsou barvy jasné a živé, ale ani klasické vodovky nejsou vůbec špatné (viz růžová kartička).


Pak jsem si vzala čisté kartičky z hladké bílé čtvrtky, natiskla text a ozdobila je kresbou tuší a akvarelovými pastelkami, které jsem rozmyla vodním štětcem.

A stejně tak lze nejdřív tisknout a pak barvit. Je to hraní a je nesmírně uvolňující. Nebojte se tuš zkusit, budete příjemně překvapené:-).
 A tak mě napadá - pošlete mi obrázek vaší kartičky s tuší a já ho sem lípnu! 

Díky za váš čas. Limetka