pondělí 23. dubna 2012

Chtěl(a) bych tě potkati v Lukách

Chtěl bych tě potkati v Lukách, napsal Fráňa Šrámek. Vážně už tenkrát věděl, že v Lukách je to fajn?
Každopádně já jsem včera z Luk přijela. Ve dnech 20.-22.4. 2012 se v Lukách nad Jihlavou konal scrapbookový kurz pořádaný Scrapmafií a obchůdkem Hurá papír.
Sešlo se nás i se dvěma lektorkami (Píďa, Aktijka) dohromady 25 žen nejrůznějšího věku ze všech možných koutů republiky České a dokonce i z jednoho koutku republiky Slovenské - z Košic. Tomu teprve říkám závislost!
Tady jsme:

V pátek jsme začali ubytováním, sezamováním a večeří (s přípitkem). A hlavně nakupováním - to první se událo mezi ubytováním a večeří. Já jsem přijela až o půl šesté, kdy už se Aktijčin obchůdek vzpamatovával z největšího náletu, ale i tak jsem si přišla na své. Ostatně jako ještě několikrát potom.
Po večeři jsme se navzájem představili a Aktijka nám začala povídat a ukazovat pomůcky, techniky, prohlíželi jsme si alba... Po jedné hodině po půlnoci náš pokoj odpadl, do dvou krafal a poté usnul.
V sobotu dopoledne nás zachvátil hromadný bolehlav, ale nedaly jsme se a tvořily. Úkolem bylo vytvořit stránku 12''.



Ráda dělám jednoduché, nepřezdobené stránky. Tahle je velmi jednoduchá, ale díky bolehlavu a snadi únavě mi trvalo celý den než jsem ji dolepila. Vždycky jsem udělala kousek, odložila a vrátila se k ní až navečer, kdy už konečně bylo líp. Použila jsem šedohnědou podkladovou čtvrtku, světle růžovou s embossovaným razítkem, proužek tmavší růžové (všechny Summer Soul od FancyPants). Před přilepením fotografie a papírů jsem průhlednou embossovací fixou a bílým emboss. práškem ručne napsala nadpis. Na pauzák jsem embossovala motýlky, vyřízla, přilípla pomocí glue dots a bylo.

Potom jsme s Píďou tvořily kytičkové přání:

(vyfotím)



A Aktijka zároveň ukazovala vytvořeným skupinkám různé techniky, které jsme si samy mohly zkoušet a různě experimentovat.
V sobotu bylo také úkolem vytvořit ATC kartičku a zájemci se mohli zúčastnit soutěže o Ketino razítko. Podmínkou bylo využít toto razítko na projektu a autor toho nejzajímavějšího/nejhezčího získal toto razítko.
A také se tvořilo a tvořilo podle libovolných nápadů a chutí, nebyla nastavena žádná pevná linie "musíš-nesmíš". Opět se tvořilo do brzkých ranních hodin.
V neděli dopoledne se dokončovaly projekty, ukazovaly další techniky, proběhlo losování o hlavní cenu - pořadač na pomůcky, vyměnily se ATC kartičky, vybrali jsme výherce razítka (moc těžké, protože se sešly krásné výtvory).
A po celý víkend jsme svědomitě a několikrát denně pořádali nájezdy na obchůdek. Vzniklo i společné foto, které ke mně doufám doputuje :o).
Po obědě jsme se sbalili, rozloučili s odfrčeli domů.

Atmosféra byla skvělá, dobíjely jsme si baterky a tvořily, zkoušely, učily se, okukovaly, chválily. Našla jsem si nové báječné kamarádky. Pro mně nezapomenutelné. V neděli v noci, už ve své posteli, jsem se převalovala a razítkovala a embosovala. Měla jsem toho plnou hlavu.

Souhlasím s mistrem Šrámkem: Chtěla bych tě potkati v Lukách. A nebo na podzim v Brně, jak se nechala slyšet Aktijka.

Reportáž s dalšími fotkami ze srazu u Aktijky na blogu: http://navody.hurapapir.cz/?p=2623#more-2623

PS: trochu mně zaskočilo chování některých zúčastněných, které nechávaly otevřené inkousty a neočištěná razítka :o(

Děkuji moc za přečtení a přála bych vám zažít také něco tak báječného.
Limetka

čtvrtek 19. dubna 2012

Když se nic moc neděje

Zdravím po Velikonocích. Ne, že by se nic nedělo v životě, to ne - naopak, máme za sebou hodně rušné dva týdny, když na Velikonoce začala u dcerky rýma s kašlem, který večer co večer končil poblinkaným pyžamkem/taťkou nebo mamkou. Od lékařky jsme dostaly příkaz podávat kapky tlumící kašel a zákaz vycházení. V pátek jsme to už nevydržely a šly znovu k doktorce a tentokrát pro antibiotika, protože se zdálo že nic nezabírá. Takže teď jsme druhý týden doma a včera jsme poprvé byly venku.
Takže obecně se dělo. Ale tvořivě se nedělo. Neměla jsem ani chuť ani náladu ani čas tvořit. Když už jsem něco rozložila, tak jsem stejně odbíhala konejšit kašlající a plačící dítko, takže jsem rezignovala. Ani miníčka, ani Projekty, ani Diktát nebo Challenge. Nic.
Až předevčírem jsem se vrhla na miníčka, protože ta hoří a udělala 3 stránky. Miníčka jsou 2 a z 90% stejná, takže jsem udělala 2 totožné a 1, která se bude v albech lišit.
 Jsou to miníčka abecední, k 1.roku dcery. Totálně zpožděná (3 měsíce).
Tady jsou:
před nemocí - písmeno M


Včerejší - písmeno T:

Včerejší - písmeno S:


A jako dodatek - písmeno Č. Jedna z prvních stránek v albu (dělám je na přeskáčku, podle chuti). Když jsem začala, nebyly ani zkušenosti, ani materiál...


Díky předem za prohlédnutí, přečtení a případnou kritiku!
Limetka

neděle 1. dubna 2012

Rosetta - pořádná výzva!

Rozhodla jsem se, že se zúčastním 17. scrapbookové soutěže vyhlášené Hura Papírem na měsíc duben. Téma challenge znělo "Rosetta" vyrobená pěkně ručně bez vyřezávací šablony. Jelikož ani nic takového nevlastním, povinně jsem shlédla video přilepené ke článku v blogu, abych věděla co mě vlastně čeká. Do té doby jsem živou rozetu potkala jen jednou a to ve formě morčete, ale papírovou nikoliv.
Video mě moc nenadchlo - co s hotovou rozetou udělám, přemýšlela jsem. Jak ji zakomponuju do projektu? Soutěž mně lákala, ale rozeta? Uvidíme, řekla jsem si.
Připravila jsem si úzký proužek papíru o délce 30,5 cm a pak ještě jeden širší. Ve video návodu měli okraj rozety zdobený raznicí - vlnkovaný okraj a spousta dírek. Mám podobnou, ale nerada ji používám, protože se mi moc dobře nedaří napojovat motiv. Mrkla jsem do šuplíku, kde se nesměle krčily mé všehovšudy 3 okrajové raznice a vybrala jsem tu nejméně typickou - Notebook Border Punch a pustila se do širšího proužku. A podle vyraženého vzoru jsem narýhovala harmoniku. Pak jsem od oka narýhovala úzlý proužek papíru. Nainkoustovala jsem okraje obou, slepila konce a pomocí glue dots přilípla hotové kytky (rozety) na vyražená kolečka.
Zní to jednoduše, ale mezi bodem SLEPILA a PŘILÍPLA je asi půlhodina času, kdy jsem chytala skákající a létající rozety a znovu a znovu je pokládala do placky. Pořád mi v hlavě kolovala věta z videa: And then gently collapse the rossette... Jemně mi to nešlo ani náhodou!
Určitě se našly i šikovnější ručičky, které rozetu složily za chvíli, ale mně to trvalo trochu déle. A podobně dlouho mi vydržel i vztek, když jsme se vrátili po víkendu domů a já na poličce našla místo rozetek harmoniky, napůl přilepené na podkladovém kolečku. V tu chvíli jsem je nenáviděla a v duchu jsem účast v soutěži zamítla. Nejen že se mi ty potvory rozložily, ale nějak jsem ani nemohla přijít na nápad, jak je zpracovat.
Nápad přišel až na poslední chvíli, asi dva dny před termínem. Rozety jsem přilepila zpátky na kolečka, řádně jejich prostředky nakrmila Diamond Glazem a bylo.
Rozety jsem stylizovala jako kytičky na přáníčku, posuďte sami jak se podařilo.




Děkuji za nakouknutí!
Limetka