pondělí 6. října 2014

"BLOG HOP trochu jinak"

Jedna báječná scrapžena Kiarka mě oslovila, jestli nemám chuť se také zúčastnit akce, která běží po blozích českých papírově-tvořivých žen. Souhlasila jsem.
Klárka se také na svém blogu zmínila, že se uvidí, jestli mám se dvěma dětmi čas tvořit. No...když usnou, tak rozhodně. Když není nutné žehlit, vařit nebo uklízet. Když je dost síly. Když není po ruce dobrá detektivka (omlouvám se svému materiálu, ale já jsem prostě na čtení ZÁVISLÁ).

Tenhle řetěz začala Jessy Christopher a jeho podstatou je odpovědět na pár jednoduchých zvědavých otázek.
Fajn, jdeme na to.

1/ Na čem právě pracuji?

Momentálně mám rozdělané desky k cestovnímu deník ze srpnové dovolené. Pořád jsem je odkládala, nechtělo se mi do nich, ale na druhou stranu se mi na něm šedivé prostě nelíbily. Deník je bezvadný, byla by to škoda. O dokončení usiluji už několik dnů, ale nejrůznější faktory (budící se děti, únava způsobená léky, únava, únava) to jaksi nedovolují.
Kromě desek mám rozdělaný ještě asi milion dalších věcí + aktuální Family Life (Project Life).
Zjišťuji právě, že poslední nafocený PL mám snad květen, tak přikládám foto. Na ukázku resp. foto novějších je bohužel moc tma venku u tady uvnitř.



Mimo jiné mám rozdělané i přáníčko pro kamarádku k narozeninám, které měla v lednu. Než ho dodělám, tak bude mít nejspíš další...

2/ Jak dlouho mi trvá vytvořit projekt?
To je hodně různé. Nejraději dělám v kuse, aspoň větší části, abych se mohla na práci lépe soustředit. Připravím si nářadí, materiál a přepnu na jiný mód...a dítě se probudí - proto nejradši tvořím večer, když děti spí, tj. tak nejdřív od půl desáté. A jenom tak dlouho, dokud cítím, že ještě budu ráno schopná vstát. A jelikož děti jsou tvorové nevypočitatelní, už se mi párkrát stalo, že jsem si dopřála času více a ejhle, v noci bylo vzhůru jedno nebo druhé robátko a já se ráno probudila vzhledově velmi podobná postavičce od Stampotique.
Nicméně - některé "věci" mám hotové rychle, některé dělám na etapy jen proto, že se nemůžu rozhodnout jaký papír, doplněk, nadpis... Nechám nápad uzrát, nespěchám.

3/ Moje nejoblíbenější pomůcky?
Barvičky všeho druhu (anilinky, akrylky, IZINK, spreje), šeps (gesso)  různé matlací hmoty. Mám svůj oblíbený štětec a lahvičku s tuší. Obecně mám svoje nářadí moc ráda, což zní asi dost divně...
Nejvíc je ale roll-on lepidlo z DM!

S oblibou a často také používám pilník na nehty a kružítko - na úpravu fotek a nůžky na trhání okrajů papíru. Zjistila jsem, že mám nejradši různé potrhané okraje a z rovných jsem trochu nesvá. Asi mám nějaké destruktivní období.
A takhle to někdy vypadá u nás v koupelně:



Hrozně ráda matlám a patlám, nejsem klasický scraper-lepič. Potřebuji vrstvit (i když to dělám umírněně).



4/ Jak vypadá můj kreativní proces?
U třicítkové stránky začínám fotkou, vybírám takovou, u které mi samo hned naskakuje, jak by asi mohla stránka vypadat. Někdy to jde těžce, někdy tuším hned. Pak se obvykle zaseknu u papírů, aby mi ladily s pozadím...různě vyměňuji, dělám hromádky....
U Project Life mi nejvíc času zabere rozplánovat a rozkreslit fotky do kapes - kde co bude, která bude jak velká - a pak následuje jejich úprava. Po vytištění je to už celkem rychlé, někdy se opět zaseknu u papírů, protože moje fotky jsou dost barevné a někdy mám vcelku problém to sladit.

5/ Jak a čím se inspiruji?
Občas narazím na dílko, které mě doopravdy zaujme - ať už jako celek nebo nějakým detailem, takže si ho uložím do počítače. Většinou ale stejně nejsem schopná danou věc reprodukovat; ve snaze liftnout obvykle skončím někde jinde. Třeba takových přáníček už mám uložených spousty :-) .
S chutí nechávám vypovídat fotku a pracuji s momentálním nápadem a s "náladou" té fotky, takže nerada tvořím podle diktátu, challenge nebo barevné paletky. Na soutěžení já prostě nejsem, nemám to v sobě. Někdy se snažím toho soutěživého ducha vzbudit, ale spí jako špalek...

6/ Jaký je můj osobitý styl?
Jak už jsem psala, ráda nechávám "hovořit" fotku. Je pro mě velmi důležité, aby fotka byla středobodem stránky. Nelíbí se mi, když se obrázek ztrácí v záplavě ozdob, vzorů a tvarů. Proto je pro mě výzvou scrapnout si barevnou fotografii formou mixed-media a "nezabít" ji.
Při své tvorbě se tedy snažím o jednoduchost, zdobím spíše umírněně a do stránky se obvykle snažím skrýt nějakou informaci, která není buď hned vidět nebo je potřeba hledat a přemýšlet. Ale žádnou Da Vinciho šifru v tom prosím nehledejte.


Jedna z mých nejoblíbenějších stránek (a tam žádná šifra není :-) )


Díky, že jste dočetli až sem, protože jsem se kvůli vám připravila o čas na spaní :-). Určitě brzy objevím někoho, komu předám štafetu. Minulý týden jsem byla lehce vykolejená zánětem spojivek nejdřív jednoho a posléze druhého oka a u toho se nedalo moc přemýšlet ani tvořit natož koukat, tak jsem po dalších dobrovolnících nepátrala. Napravím to.
Prozatím mějte krásné dny.

Limetka