Moc přáníčková
obecně nejsem, kromě rodiny je nikam nešířím a i tak jich je pár za rok, takže jsou to vždycky spíš takové
pokusy. Beru to jako příležitost si vyzkoušet vždycky nějakou novou nebo
zopakovat oblíbenou techniku. Nic složitého, nic moc zdobeného.
Jelikož ale oslavenkyně byly dvě, a navzájem velmi blízce
příbuzné, měla jsem pocit, že přáníčka by měla být podobná. A navíc nebylo
mnoho času, protože TOP prioritou byl Project Life z dovolené.
Vzala jsem si k ruce své oblíbené Distress inkousty,
Big Shot, nádherného motýla od Memory Box, motýlová razítka, textové razítko a
potřeby na horké embossování.
Na dvě bílé čtvrtky, seříznuté do žádaných rozměrů, jsem
nejprve narazítkovala a pak bílým embossovacím práškem dotvořila text a
motýlky.
Pak jsem si vybrala dvakrát 3 ladící inkousty a blendovacím
polštářkem jsem šmudlala, dokud jsem nebyla spokojená. Na každé přáníčko jsem nakonec lípla po motýlkovi z Big Shotu a „záda“ přáníčka opatřila nezbytným razítkem Ruční práce (KETA). Nápis „Všechno nejlepší“ (KETA) jsem natiskla dovnitř do přáníčka (dělám to ráda, někdy se mi zdá, že nápis vpředu ruší).
Výsledek se mi líbil, mám ráda jednoduchost.
A pak už zbývalo jen se rozhodnout: komu které přáníčko dát.
Bohužel focení přáníček není moje silná stránka, mám se hodně co učit.
P.S.: bylo mi hloupé darovat té druhé paní jen přáníčko,
protože jsem se s ní už několikrát setkala, a tak jsem to vyřešila rovněž
jednoduše a od srdce: zaběhla jsem do sklepa a svátečně jsem „vystrojila“ svoji
oblíbenou marmeládu ze zelených rynglí, kterých je rok co rok na chalupě
nadúroda.
Žádné komentáře:
Okomentovat